Mjenje zasadźenjow pak nowe nadawki za saksku wodowu stražu
Woni stražuja, hdyž druzy wotpinaja: Što je Sakska wódna straža lětsa zdokonjała - a hdźež nuznje podpěru trjeba.
جاري تحميل الرسائل...
Woni stražuja, hdyž druzy wotpinaja: Što je Sakska wódna straža lětsa zdokonjała - a hdźež nuznje podpěru trjeba.
Do mytiskeho swěta so zanurić a sonić zeznać: W Grimmje je wurjadny swójbny park za dyrdomdejnikow a sonjerjow nastał.
Najebać njezlemjeny pućowanski lóšt přińdźe w prěnim połlěće mjenje hosći do Sakskeje. To ma přičinu. Branša žada sej nětko dawkowe wolóženja a mjenje běrokratije.
Najwjace lottolistow wobdźěli so wo přiwzaćach abo online-poskitku Sachsenlotta na loterijach. Nětko je statne předewzaće při popłatkowym šrubu wjerćało.
W Kamjenicy smědźa płuwarki a płuwarjo tydźeń dlěje wonka swoje čary ćahnyć - a tež na druhich městnach w Sakskej móža so pod hołym njebjom hišće hač do septembra kupać.
Karpy, tučelowa pstruha, lina: W Sakskej su loni wjace hač 2.000 tonow jědźneje ryby produkowali. Z tym leži swobodny stat po cyłym Zwjazku jara daloko prědku.
Wjele lotto-hrajerjow soni wo milionowym dobytku. Za dwaj tipowarjej ze Sakskeje a Durinskeje je so nimale zešlachćiło.
Ličby hosći w Sakskej w juniju lochce stupaja - tola pod smužku steji minus. Jenož město rejuje z rynka.
Najhusćišo ma so hórska straža w Sakskej z pućowanskimi njezbožemi činić. Lětsa pak mějachmy njewšědnje wjele krosnowanskich njezbožow. Na čim to zaleži?
W pječernjach so prěnje wosušky pjeku. Bórze započnje so předań w drobnowikowanju.
W Pirnje so muž w jězoru podnuri. Wuchowanske mocy podadźa so na pytanje za nim, móža pak jeho jenož nježiwe namakać. Što je dotal znate?
Za Europu do pedalow stupić: Ex-Radprofi Markus Weinberg je so we wysokim sewjeru na puć podał, zo by domjacy kontinent wuskušował. Wón chce z tym za europsku jednotu wabić.
Mnohe šulske dwory su po kóncu wučby zawrjene. Při tym skića wulkotnu wokolinu za sport a zetkanje. Tutón potencial so nětko tež přeco bóle wužiwa.
Niska woda a wottorhanje Carolinoweho mosta běštej jězbny plan Běłeje floty w Drježdźanach wobwliwowałoj. To so nětko změni.
Trajace dešćikojte wjedro čini jewišća pod hołym njebjom husto starosće. Ale štóž ma dźiwadło pod hołym njebjom rady, njeda so wot toho wottrašić. To pokazuje so w Sakskej na mnohich městnach.
Europu móžeš na wšelake wašnje wuskušować. Bywši kolesowarski profi Markus Weinberg wužiwa za to gravelbike. Na přezcyłnym wozydłom chce wón 14 krajow přeprěčić.
Tu nichtó čisty njewostanje: Při mačowym koparskim turněrje w sewjernej Sakskej wojuje dźesać teamow wo němske mišterstwo.
Perseidowa milina přinjese zaso tójšto hwězdnych šnupow na njebju nad Sakskej. Tola měsačk móhł wid mutlić. Što eksperća radźa.
W kupanskich wěcach abo pisanych kostimach we Łobju płuwać - to je jónu wob lěto w Drježdźanach móžno. Łobjowe płuwanje ma mjeztym hižo lětdźesatki dołhe tradicije.
14 lět dołho bě wón najwoblubowaniša kolesowarska šćežka Němskeje. Konkurenca bywa přeco bóle mnohostronska - a naroki kolesowarjow tež.
Tysacy swjećachu na Drježdźanskej hrodowej nocy mjez hrodowymi murjemi a street-wašnjom. Wosebje měšeńca z tradicije a urbaneho wuměłstwa po zarjadowarju pola publikuma derje dóńdźe.
Tydźenje dołho bě poměrnje měrnje na sakskich wódnych dróhach - nětko stupa pegel Łobja zaso čujomnje.
Trajaca suchota a niska woda běštej naposledk wulětni parnikaj w Drježdźanach wuborzdźiłoj. Nětko móža zaso někotre łódźe wjace wotpołožić.
Fascinowace Edmundsklamm bě wot lěsnych wohenjow w Połobskich pěskowčinach w lěću 2022 z wěstotnych přičin zawrjene. Nětko maja so prěnje čołmikowanje zaso zahajić.
Młoda swójba z Lipska je na hórskim wulěće. Jako chce mać wrota wočinić, so dźěćacy wóz horje kuli a so přerazy. Ćěšenk so na łuku wrjesnje.
Milionowy dobytk wotrumować - wo tym soni wjele lotowych hrajerjow. W prěnim połlěće je so štyri tipowanje w swobodnym staće poradźiło.
Tři lěta po zahubnym lěsnym wohenju w Čěskej Šwicy je tak daloko: Turisća móža za něšto dnjow zaso na čołmach přez molersku skalnu wudrjeńcu sypać.
K spočatkej prózdnin startuja mnozy pasažěrojo z Lipska a Drježdźan do dowola. Słónčne zaměry w južnej Europje su wosebje prašane.
Kónc tydźenja zahaja so šulske prózdniny. Dowol «před chěžnymi durjemi» je bjezdwěla woblubowany - hdyž tež z regionalnymi rozdźělemi. Za krótkorozsudźenych je na mnohich městnach hišće móžnosće.