Mjezynarodny lěkarski team lěkuje elefant w Lipšćanskim zwěrjency
Pola młodeho elefantoweho byka Akito so storkowy zub wotłama. Mjezynarodni specialisća přijědu, zo bychu komplikowane zasahnjenje přewjedli. Z wuspěchom?
جاري تحميل الرسائل...
Pola młodeho elefantoweho byka Akito so storkowy zub wotłama. Mjezynarodni specialisća přijědu, zo bychu komplikowane zasahnjenje přewjedli. Z wuspěchom?
Dotal wostanje Sakska z ptačeje gripy přelutowana. Zo by so wubucham zadźěwało, prosy strowotniska ministerka plahowarjow pjerizny a ludnosć wo pomoc.
We wjacorych sakskich městach stupaja dawki za štyrinohače. Hdźež dyrbja wobsedźerjo psow přichodnje hłubšo do móšnje sahnyć.
Njedawno namakachu dweju morweju wjelkow we wuchodnej Sakskej. Podhlad, zo buchu zatřěleni, njeje so wobkrućił. Ale na čo zwěrjata potom zemrěchu?
Kóžde lěto je mnoho dźiwich njezbožow w Sakskej. Kak přestajenje časa riziko za šoferow zwyši a što eksperća nětko radźa.
Je za zwěrjata kaž kibut abo kurotwu hišće dosć žiwjenskeho ruma w Sakskej? Mrěće družinow wotměwa so tež w tutym kraju. Tohodla je ekspertizu trěbna.
Płaćizny za domjace husy wostanu před postajenej sezonu w Sakskej stabilne. Regionalne wudźěłki pak su dale rědke.
Tydźenje dołho su hladarjo zwěrjatow w zwěrjencu Lipsk wjetši měšk koala-žónki wobkedźbowali. Nětko dawa jasnosć wo dorostu.
1.200 ludźi angažuje so w Sakskej čestnohamtsce za přirodoškit. Bjez nich njeby tójšto projektow móžno było, wuzběhny wobswětowy minister.
We wokrjesu Budyšin bližeše so wjelk přeco zaso domskim a zahrodam. Nětko bu kadawer zwěrjeća namakany. 13 lět stara žónka zemrě drje na starobnu słabosć.
Kurotwa je ptačk lěta 2026. Tola w Sakskej je ćežko, zwěrjata pod hołym njebjom namakać. Wšako su tu jenož hišće z městnami žiwi.
Bjez čestnohamtskeho zastojnstwa njeby w přirodoškiće w Sakskej wjele běžało. Na swojim lětnym zetkanju steji kónc tydźenja zwěrinska družina w fokusu, kotraž so wokomiknje w Sakskej wuspěšnje zaso zasydli.
Bjez čestnohamtskeho zastojnstwa njeby w přirodoškiće w Sakskej wjele běžało. Na swojim lětnym zetkanju steji kónc tydźenja zwěrinska družina w fokusu, kotraž so wokomiknje w Sakskej wuspěšnje zaso zasydli.
Kóčka sunje so w Drježdźanach do wujkeje škałoby a njemóže so hižo sama wuswobodźić. Tola wuchowanje so bliži.
Pola hatarjow w Hornjej Łužicy wuwabja bobr dlěje hněwanje. Nětko je krajna direkcija rozsudnu naprawu dowoliła.
Wjace pólnych žurkow na sakskich rólnych płoninach: To je zaměr noweho wot EU spěchowaneho projekta. Tak ma so z nagerowym dorostom poradźić.
Wot młodych komodanow hač k rědkim leguanam: Štož móhli wopytowarjo w čerstwje saněrowanym terariju Lipšćanskeho zwěrjenca wotkryć.
Mjenje wobmjezowanjow za ratarjow a hońtwjerjow: Po jenož jednym padźe Afriskeje swinjaceje mrětwy w poslednim lěće woteběraja zawrjene pasma w Sakskej jasnje.
Po saněrowanju wotewri terarij w zwěrjencu Lipsk. Nimo hadow a alligatorow su potom tež sydom čerstwje wulehnjenych eksemplarow wohroženeho razu widźeć.
Po milionowych inwesticijach wotewri we Vogtlandskej nowy dožiwjenski muzej k rěčnej parlowej mušli a parlowinje swoje durje. Sakska kulturna ministerka Klepsch rěči wo «turistiskej swětłowni».
Sta namjetow mjena docpěchu zwěrjenc Lipsk. Jedyn přesadźi so při wothłosowanju jasne.
Sta namjetow mjena docpěchu zwěrjenc Lipsk. Jedyn přesadźi so při wothłosowanju jasne.
Wobchad z wjelkom so emocionalnje diskutuje. Zwjazkowe ratarske ministerstwo dźěła na nowych prawidłach, zo by so rozpukanjam wužitnych zwěrjatow zadźěwało. Sakska tłóči na spěšny rozsud.
Sakski lěs wzda so zwjetša FSC-certifikacije. Wobswětoškitne zwjazki a Zeleni kritizuja: Rozsud je krok dozady za naslědne lěsne hospodarstwo.
W Torgauwje kusnje doga dwě dźěsći w hosćencu a ju ćežko zrani. Dźěćacy chirurg žada sej škitne naprawy wobsedźerjow a staršich.
Z nowej jěchanskej halu a milionowymi inwesticijemi startuje Moritzburgska žrěbca. Čehodla płaći plahowanje koni w Sakskej jako drohotne kulturne herbstło.
Něhdźe 2.400 inficěrowanych dźiwich swini a 54 milionow eurow kóštow: Sakska ćehnje pjeć lět po prěnim wudyrjenju bilancu w boju přećiwo Afriskej swinjacej mrětwje.
W Sakskej ma hižo bórze nošny dopokaz za wuspěch rysoweho programa dawać. Žónka Freya dunda nětko přez lěsy Zapadnych Rudnych horin.
Sakska dźiwi hižo połdra lěta w Zapadnych Rudnych horinach rysy. Z Charliju přidruži so nětko dalša rubježna kóčki. Wona bě dotal w zwěrjeno Karlsruhe žiwa.
Nimale pjeć tydźenjow je mała girafa w zwěrjencach Lipska stara. Nětko ma wona mjeno dóstać - a přećeljo zwěrjenca maja při pytanju pomhać.
Lětdźesatki dołho płaćeše jako zhubjena - nětko je Europska dźiwja kóca wróćo w Vogtlandskej. Jich zjewjenje móhło sobu rozsudźić, kajke naše lěsy w přichodźe wupadaja.
Karpy, tučelowa pstruha, lina: W Sakskej su loni wjace hač 2.000 tonow jědźneje ryby produkowali. Z tym leži swobodny stat po cyłym Zwjazku jara daloko prědku.
Łastojčki su na čłowječu přiłohu pokazane. Přirodoškitny zwjazk Němska w Sakskej je tohodla akciju k sobučini nakładował. Wot toho časa su łastojčki w mnoho domach witane.
Prěnje baćony su hižo na směr juh po puću - něšto prjedy hač hewak. W sakskich hnězdach běchu drje rekordy, ale tež wulke starosće wo cyrobu a dorost.
Z blokadu protestowachu aktiwisća tydźenja přećiwo masowemu plahowanju skotu. Nětko maja třo z nich před sudnistwom - w spěšnojednanskim jednanju.
Njewšědneho dundaka je policija w Biskopicach nadpadnyła: nosoweho bara. Zwotkel přińdźe zwěrjo?
Zahrody móža refugij mnohotnosće družin być, praji Zwjazk za wobswět a přirodoškit Němska. Samo dwojožiwcy móža so z tróšku čłowječej pomocu k zahrodowym wobydlerjam stać.
Protest měri so přećiwo masoweho dźerženju skotu a wukłonjenju zwěrjatow. Zeskupjenje «Animal rebelija» je z akcijemi po cyłym zwjazku prezentne.
Loni buchu w zwěrjencu Nürnberg strowe pawane zatřělene. Nětko přizjewi zwěrjenc Lipsk, zo je tři tigerowe babyje zasparnił. Čehodla buchu młodźata morjene?
W zwěrjencu Lipsk přińdu tři tigerowe babyje na swět, tola mać so wo nje njestara. Zamołwići tworja ćežki rozsud.
Po dwěmaj tydźenjomaj ze swojej maćerju smě nowa róznota nětko gacele, antilopy a cebry zeznać.
Paciji ruku poda: Zwjazk za wobswět a přirodoškit Němsku namołwja k škitej Europskeje dźiwjeje kóčki a pokazuje, kak móže kóžda a kóždy při tym pomhać.
Sakska chce so dale horje na konju prezentować. Z časa přewróta bu wjele pjenjez do konjaceho hospodarstwa inwestowane.
Sakska chce so dale horje na konju prezentować. Z časa přewróta bu wjele pjenjez do konjaceho hospodarstwa inwestowane.
Baćony su jeho rozpalitosć: Lětdźesatki zastaruje busowy šofer we wokrjesu Lipsk baćony. Młodźata sadźa wón tuchwilu na dietu.
Aziske šeršenje so w Němskej přeco dale wupřestrěwaja. Kak wupada w swobodnym staće?
W lěću su wosy na pytanju picy. Što pomha, zo by so hesłam zadźěwało a što dešćikojte wjedro z wuwićom čini, rozjasni eksperta.
Girafy słušeja ze swojimi njewšědnymi dołhimi šijemi k starowam w zwěrjenu. Stadło w Lipsku je znowa přirost dóstał.
Zwěrjenc Lipsk wobdźěla so na projekće k škitej družin w Awstriskej: Dwě małej habichtowej twarožce ze zwěrjenca matej bórze swobodnje w susodnym kraju wokoło lětać.
Wjelči monitoring pokazuje tři dospołnje nowe teritorije. W druhich krajnych dźělach su znate wjelče pory k stadli rozrostli. Sakski wjelči region cyle jednorje wostanje Hornja Łužica.
Hady wubudźa pola wjele ludźi strachi - tež hdyž woni, kaž w padźe wuže, za čłowjeka njestrašne su. W Kamjencu dyrbješe policija wujěć.
Wjelki su spłóšiwe zwěrjata. Na swojich pućowanjach dyrbja tež dróhi přeprěčić. Młodźeću je so to nětko ze zahubu stało.
Sakska mjeńšinowa koalicija z CDU a SPD chcyše hladajo na prózdne kasy pola zwěrinoškita lutować. Lěwicarjo so nětko wolóžeja.
Zawlečena družina mrowjow Tapinoma magnum so na přeco wjace městnach Němskeje wotkryje. Dotal bě wona skerje na juhozapadźe rozšěrjena. Nětko jewi so wona tež w Sakskej.
W Auerbachu wuchodźuje so kokoška po dróze. Policija to zapopadnje - a pyta nětko za wobsedźerjom.
Něhdy bu wuhlo z dźensnišeho Wabjenskeho jězora pola Delitzscha bagrowane. Nětko wobkedźbuja přirodoškitarjo zasydlenje přeco nowych družin zwěrjatow a rostlinow.
Wot zwěrjenca do dźiwizny: Projekt k škitej družin Lipšćanskeho zwěrjenca a partneram pomha wot wotemrěća wohroženym pólnym žurkam. Plahowanje a zrudźenje běža wuspěšnje.
«Žurki» na saksce: Z podpěru EU ma populacija pólnych žurkow w swobodnym staće zesylnić. Jeje posledni refugij je tu w sewjernej Sakskej.
Wjele słónca a mało dešćika. Kajkichžkuli ludźi po wulkotnym lěćnym wjedrje klinči, móže so za dźiwinu stać ze strachom.
Před nimale pjeć lětami je so we wuchodźe Sakskeje prěni pad zwěrjaceje mrowički dopokazał. Wot toho časa bu spytane, mrětwa wobmjezować - z wuspěchom.
Tysacy rybow zemrěja w sewjeročěskim jězorje blisko hranicy k Sakskej na njedostatk kislika. Wuwabk masoweho mrěća je enormna horcota.
Dosć wody je za wohnjosalamander naprašowanje přežiwjenja. Dokelž wjele rěčkow suchoty dla tuchwilu přińdźe hišće woda, budźe wohrožace za dwojožiwcy.
Před měsacom přińdźetej w zwěrjencu Zhorjelc čerwjenej pandźe na swět. Dotal je jich ród njejasny. Nětko dawa wěstosć.
Wot noweho sakskeho krajneho etata profituja tež zwěrjace domy. Woni dóstanu wjace pjenjez, hač chcyše knježerstwo prěnjotnje přitřěleć.
Zabłudźena wjelča mjelča je dopokaz wunjesła: We wokrjesu Lipsk dawa nowe wjelče stadła.
Zawlečena družina mrowjow Tapinoma magnum so na přeco wjace městnach Němskeje wotkryje: Dotal bě wona skerje na juhozapadźe rozšěrjena. Nětko su prěnje dopokazy tež we wuchodnej Němskej.
Cuzy baćon je w sewjernej Sakskej wjelelětneho partnera žónki z Horsta ćisnył – wosrjedź porowanskeho časa. Tola je přiwšěm dorost.
2020 wudyri w Braniborskej, Sakskej a Mecklenburgsko-Předpomorskej Afriska swinjaca mrětwa. Za to njedawa žane hranicy. Kotre konkluzije sćehnje Swobodny stat Sakska z toho?
W juhu Saksko-Anhaltskeje je snano puma po puću. Wokrjes radźi kedźbu a ma pokiwy za zetkanje.
Je při Geiseltalskim jězorje rubježne zwěrjo po puću? Policija je při pytanju. Wuwabk je widejo, kiž bu online rozšěrjeny. Kajke je so zwěrjo widźało, njeje hišće jasne.
Je w Solawskim wokrjesu wulkokaca po puću? Policija je při pytanju. Eksistuje warnowanje.
Před wjace hač třomi lětdźesatkami wudobywaše so w borna-wuchodźe/Bukowcach hišće brunica. Dźensa pasu so tam wódny buwoły, howjada a pacholjo. Wučbna šćežka informuje nětko wo pastwišćach.
Wuchodźowarjo a kolesowarjo so kedźbowali: Włosy duboweho procesiona móža ke kóžnym wudyram kože wjesć. Na mnohich městnach so škódnik z móličkimi nitkowymi wačkami wojuje.
Wopytowarjo móža so na šěsć zwěrjećich babyjow wjeselić. Pola kołpjow pak je kedźbliwosć přikazana.
Hižo 25 lět so zwěrjenc Lipsk zakładnje saněruje a přetwarja. Bórze ma so wulkoprojekt zakónčić.
Wroble słušeja k najhusćišim ptačkam w Sakskej. Při ličenju ptačkow Nabu pak su naposledk mjenje z nich wobkedźbowali. Kajke je wuwiće pola druhich družinow?
Dźiwje kóčki w dźiwinowym haju Oberrabenstein - dźělej Kamjeničanskeho zwěrjenca - staraja so hižo šěsć lět pilnje wo dorost. Nětko je zaso tak daloko.
Wone su puzorne, najebać kałate wotwobaranje. Jěže pak su strašne w Sakskej žiwe. Jich žiwjenske rumy bywaja mjeńše, cyroba mjenje - tež čłowjeka dla.
W Drježdźanach sunje so pony w dróhotwarskim městnje do hrjebje. A sedźi kruće. Wohnjowa wobora chwata na pomoc. A zasadźenske mocy maja dobru ideju.
W Drježdźanach sunje so pony w dróhotwarskim městnje do hrjebje. A sedźi kruće. Wohnjowa wobora chwata na pomoc. A zasadźenske mocy maja dobru ideju.
Poselstwo k Mjezynarodnemu dnjej mnohotnosće družin klinči wobćežowace. Po trochowanjach wotemrěje kóždy dźeń 150 družin. Tež před Sakskej mrěće družin njezastanje.
Hakle poł lěta po porodźe zwaži sej koala-hólc prěni pohlad z wačoka maćerje. Wěste přiznamjo pak hišće postajić njemóžemy.
Elefantowa kruwa Rani a jeje dźowka Savani dyrbještej Lipsk wopušćić – dla coffa w stadće. W Mnichowje maja k měrej přińć a nowu swójbnu liniju załožić.
Wjace hač 40 pólnych žurkow z Lipšćanskeho plahowanja bu w Halle naprěte a nětko w sewjernej Sakskej wurindowane. Projekt dźe z tym do noweho koła – a ma nimale zhubjene wašnje wuchować.
Pčołarjo maja w Sakskej ruce połnej dźěła: Je rójny čas. A tež mjedowe rumnosće w kołćach so pjelnja. Tola ličba pčołkacych ludow je so pozpadnyła. Što su přičiny?
Sakske zwěrjace domy dźěłaja hižo dołho na limiće. Nětko maja so statne přiražki sylnje wróćo wozyć. Lěwica a Zeleni nochcedźa to akceptować.
Zwěrjata trjebaja při zajězdźe do Němskeje dokumenty. Wupokaz EU je trěbny, zo móhli zwěrjo jasnje identifikować a swój strowotniski status kontrolować.
Wo wobchadźenju z wjelkami so hižo lěta dołho w Sakskej debatuje. Mnozy widźa přez rosćacu populaciju plahowanje pastwišća wohrožene. Nětko chce EU-parlament wottřělenja wolóžić.
W Sakskej běži přichodne koło dźiwja za wohroženy pólny žurk. Zaměr su stabilne wobstatki – a dobytk za cyłu kulturnu krajinu.
We wokrjesu Anhalt-Bitterfeld, blisko krajneje hranicy k Sakskej, buštej dwě najskerje na kolesa schorjenej wjelkaj wuhladanej. Zwěrjata pokazachu mało spłóšiwje.
W Sakskej su loni wo wjele mjenje pospytow ze zwěrjatami přizwolili. Spad dawaše tež pola zasadźenych zwěrjatow, tola ličba je so jasnje powjetšiła.
Wědomosć wužiwa zwěrjata za pospyty. To je dwělomne. W dobje High Tech a Kumštneje inteligency staja so Lěwica prašenje, hač tež hinak njeńdźe.
Loni buchu prěni raz po dołhim mjenje wjelčich rysow w Sakskej zapisane. Tutoho lěta wupada zaso hinak.
Riziko ptačeje gripy je w Sakskej dale wysoki. Nětko dopokazachu wirus we wokrjesu Vogtlandskeje.
Sakske kokoše připołoža: Nimale jedna miliarda jejkow je 2024 ze swobodneho stata – mjez nimi přiběrajcy wjace bio-jejkow. Z tym liči Sakska po cyłym Zwjazku k top pjeć producentam jejkow.
Wobchad z wjelkom so w Němskej emocionalnje diskutuje. Mnozy wobhladuja přiběranje populacije jako wohroženje za plahowanje wjerby. Tohodla žada so regulowanje wobstatka.
Wone su małe, šćipnjene a chcedźa krej. Ale klěšće móža tež strašne rozbudźaki přenjesć. Wjetšina Sakskeje płaći za jednu z nich jako rizikowa kónčina - ale wobsteji škit.
Cuzy baćon je w sewjernej Sakskej wjelelětneho partnera žónki z Horsta ćisnył – wosrjedź porowanskeho časa. Nětko ma so nowačk z južneje Němskeje wo dorost starać.
Swinjo měło a stražliwe wostać: Tak móhli dotalny facit Afriskeje swinjaceje mrětwy za Saksku salopnje formulować. Zarjady chcedźa dale kedźbliwe wostać.
W běhu jednoho tydźenja stej w zwěrjency Lipsk gorilaj zemrěłoj – tragiska strata za gorilansku skupinu a jeje hladarjow. Na čo zwěrjata zemrěchu, je hišće jasne.