Swětłowy rjećaz za zdźerženje Congress Hotel
Z kongresoweho hotela runa so zatykanju do wutroby Kamjenicy. Tohodla njepřećěri starosć wo přichod bywšeho interhotela nic jenož přistajenych. Kak móže dale hić?
Messages are loaded...
Z kongresoweho hotela runa so zatykanju do wutroby Kamjenicy. Tohodla njepřećěri starosć wo přichod bywšeho interhotela nic jenož přistajenych. Kak móže dale hić?
Sypki škita před hładkosćemi, stanje pak so z ćežu po zmjerzku. Najebać wulke mnóstwa na dróhach rjaduje so znowazwužiće ćežko.
Spjata kupjel Cossebaude je pola kupanskich hosći woblubowana. Nětko je jasne, zo w přichodnych lětach wotewrjene wostanje.
Drježdźany rostu – ale nic tak spěšnje kaž myslene. Što planowane rozšěrjenja firmow a přićah fachowcow za starobnu strukturu města woznamjenjatej.
Drje najmarkantniši hotel w Kamjenicy steji před zawrjenjom. Wyši měšćanosta Schulze widźi nětko přistajenych w srjedźišću.
Z rozšěrjenej produkciskej halu sadźa Alstom na moderne zhotowjenje w Budyšinje. W twórbje twarja mjez druhim tramwajki za Berlin, Magdeburg a Drježdźany.
Štyrjo mužojo a žona běchu so wo šefowe křesło w radnicy Altenberga požadali. Tola hnydom w prěnim wólbnym přechodźe činješe kandidat AfD wubědźowanje.
W Sakskej je 32 procentow domjacnosćow na škleńčanu nićowu syć přizamknjenych. Nětko maja tysacy dalšich wot spěšnych zwiskow profitować.
Žane pjenjezy za płuwanske kupjele, hrajkanišća, kulturu - přeco wjace komunow nimaja lědma hišće hrajne rumy, so wo wjace hač swoje winowatostne nadawki starać. Woni žadaja sej nuznu podpěru.
Kulturne lěto 2025 je mnohich wopytowarjow do Kamjenicy přiwabiło. Tola lědma nimo, zawrěje nětko drje najmarkantniši hotel města.
1,7 mio. eurow běža do přetwara Wjesołeho hamora. Što změni so po tym za wopytowarjow tutoho swětoweho herbstwa W Rudnych horinach?
Zhorjelski wokrjesny sejmik dyrbi swój wabjenski zakaz za Zwjazkowu woboru cofnyć. Krajna direkcija Sakskeje ma wobzamknjenje za njezakonske.
Komuny bija alarm: Socialne kóšty stupaja razantnje, jich deficit rosće. Prezident měšćanskeje rady Jung wupraja so za zakładne reformy a wjace digitalizacije.
Kultura zwjazuje Kamjenicu a Oulu. Nětko pućuje wyši měšćanosta Sven Schulze do Finskeje - do noweje europskeje kulturneje stolicy.
W času nuzy kowa so aliancy. W Sakskej tłóča komuny a hospodarstwo na zawjazowace naprawy, zo bychu so změrom zakónčili.
Eugen Langen wunamaka mjez druhim kuskaty cokor a powjaznica. Zawodny start we Wuppertalu a Drježdźanach před 125 lětami wón njedožiwi. Swójba jědźe tež k wosebitym składnosćam sobu.
Mjenje porodow, wjace smjertnych padow: Drježdźany zarysuje rosćacy deficit poroda. Što to za ličbu wobydlerjow krajneje stolicy woznamjenja.
Rozprawa wupada tak lódzymna kaž lodowe škruty na Łobju, praji prezident Sakskeho zwjazka městow a gmejnow k analyzy komunalnych financow. Połoženje budźe přeco bóle dramatiske.
Wobydlerske požadanja a wobydlerske rozsudy činja direktnu demokratiju móžne. Kak wupada z tym w Sakskej?
Sakske komuny suwaja so přeco hłubšo do minusa: Deficit leži po kasowej statistice pola wjace hač 1,1 miliarda eurow. Wosebje potrjechene su Drježdźany, Lipsk a Kamjenica.
Pozabyte wozjewjenje w hamtskim łopjenu stopuje nastup zastojnstwa noweho měšćanosty. Wón dyrbi nětko hišće něhdźe tři tydźenje dlěje čakać, zo by swoje nowe zastojnstwo nastupić móhł.
Při hońtwym wulěće w srjedźnej Sakskej so nadobo wutřěl rozpušći. Młody muž so ćežko zrani. Kripo slědźi přećiwo wyšemu měšćanosćej Brand-Erbisdorfa.
Sakske lěkowanišća bija alarm: Wysoke kóšty, marodnu infrastrukturu a pobrachowace krajne srědki přinjesu je na swoje hranicy. Někotři so boja, swój kurowy status dołhodobnje dźeržeć njemóc.
Dokelž je agra-móst pola Lipska dodźerženy, płaća tam wobmjezowanja tempow a wahi za jězdźidła. Tola tójšto šoferow njedźerži so na tym, kak kontrole pokazuja.
Hromady papjery za twarske próstwy móhli w Drježdźanach bórze stawizny być. Přichodnje ma zapodaće próstwy digitalnje móžne być. A tež zapłaćenje skromnje ma jednorišo hić.
Industrija, klimowa změna, demografiska změna: Saksko-Anhaltska a wulkorum Lipsk steja před wužadanjemi při pitnej wodźe. Kotre rozrisanja diskutuja fachowcy za region?
Po nadpadnych měrjenskich hódnotach při Störmthalskim kanalu tłóči wodźenska skupina Lipšćanska Nowoseenlandska na financielnu jasnosć za pohłubšace analyzy.
Sypnjenje Drježdźanskeho Caroloweho mosta w septembru 2024 postara so wo nadpismo. 2031 ma nowy móst přez Łobjo hotowy być. Rozdawanske jednanje skónči so za něšto dnjow.
Hrodźišćo přesadźi so na sakskim nutřkownym měsće přećiwo 60 projektam. Štož koncept kołowokoło torhošća z wida jury wosebje čini.
Wjace hač 14.000 ludźi wopytuje NSU-centrum w Kamjenicy wot meje 2025. Nětko dóstawa dalšu podpěru Zwjazka - a ma so trajnje zawěsćić.
Kołowokoło chorownjow, starobnych a hladanskich domow a dźerženjow skotu płaći w Čěskej nětko po cyłym kraju zakaz Böllera. Při přeńdźenjach hroža wysoke pokutne pjenjezy. Předań na wikowych stejnišćach so zakaza.
Přećežko, přespěšnje: Policija je při kontrolach na Agrarnym mosće tójšto přeńdźenja zwěsćiła. Čehodla su prawidła za jězdźidła nad 3,5 tonow runje wosebje krute.
2027 maja noweho wyšeho měšćanostu w najwjetšim měsće wuzwolić. Za eksaktny termin dawa nětko namjet.
Jeje technika bu na wutrobu a jěrchenje pruwowana, nětko su woblubowane historiske železnicy zaso zwólniwe za pasažěrow. Wot soboty stej wobě čarje zaso w zawodźe.
Wjace škita za Drježdźanske hodowne wiki: Nowe barjery a inwesticije maja začuće wěstoty skrućić. Štož wopytowarjow a wobydlerjow nětko wočakuje.
Wot štyri a poł lěta je Störmthalski kanal pola Lipska wěstotnych problemow dla zawrjeny. Nětko dawa nowe posudźowanje połoženja stracha.
Drježdźany startuja do zymskeje sezony: 43 jězdźidłow je za sněh a lód na dróhach, kolesowanskich a chódnikach zasadźenych. Tež wobydlerjo su wužadani.
Prěni króć wotměje so Zwjazkowa zahrodna přehladka 2033 w Sakskej. Štož sej Drježdźany wot inwesticijow w južnym parku, galopowej prennacije a Kiesenje Leuben lubi.
Twarjenje na juhu Lipska je marodne a ma so wottorhać. Wobmjezowanja we wobchadźe płaća tam wot dźensnišeho.
Wólbny zapis z datami něhdźe 430.000 dresdnerow kopěrowaše 55-lětny na eksterny skład. Chłostanskoprawnisce njetrjeba so wón za to drje zamołwić.
Mostowe myto europskeho města Zhorjelca/Zgorgelec dźe tónraz na Joachima Gaucka. Čehodla so jeho zasłužby wo demokratiju a dorozumjenje w Europje wosebje hódnoća.
Mobilne zawěranje, anti-terorowe čopiki, smuhata słužba: Sakske hodowne wiki sadźeja na nowe škitne naprawy. Što wopytowarjow nětko wočakuje – a hdźe su přiwšěm njewěstosće.
Najebać debatu wo wěstoće po nadpadźe w Magdeburgu wotewru hodowne wiki w Drježdźanach, Lipsku a Kamjenicy kaž planowane. Škitne koncepty buchu předźěłane.
Bydlenske kontejnery za ćěkancow so wottwarja, nowe šansy za twar bydlenjow nastanu. Kak chcedźa Drježdźany płoniny nětko wužiwać?
Personal, potrjeba běrowa, dalekubłanja: Kamjenica wjerći 2026 mócnje na lutowanskim šrubu. Što je dokładnje planowane a čehodla.
W lěću je měšćanska rada Oberwiesenthala wobzamknyła, sněhakowarski teritorij při Šmrěčniku priwatnemu inwestorej předać. Tola potom róžkaše jednanje. Nětko přizjewi so wjesnjanosta.
Sakska pokazuje pola Smart City swětowy kongres w Barcelonje nowe ideje za žiwjenjahódniše města. Tute předewzaća a komuny su pódla.
21 metrow wysoki šmrěk z Vogtlandskeje stanje so ze srjedźišćom Lipšćanskich hodownych wikow. Wjace hač 3.000 swěćikow a 300 kulow debja štom.
Zwjazkowa wobora ma so dla změnjeneho wěstotneho połoženja jasnje powjetšić. K tomu so plany k nadawkej wojerskich ležownosćow zběhnjeja - tež w Sakskej a Saksko-Anhaltskej.
Škodow dla so móst na awtodróze 14 mjez Grottewitzom a Kołmaćicami zawrěje a wottorha. Eksperća nětko wuradźuja, hdy ma so naprawa započeć.
Komunalne financy su trajna tema w sakskej politice. Krajny rada CDU Michael Geisler žada sej «porjadnu konserwatiwnu financnu politiku».
Škodow dla dyrbi so móst na awtodróze 14 mjez Grottewitzom a Kołmaćicami zawrěć. Eksperća nětko wuradźuja, hdy ma so naprawa započeć.
Dlěje hač 20 lět steji měšćanska hala w Zhorjelcu prózdna. Lěta dołhe pytanje za rozrisanjemi, pomnikoškitny dom znowa wotewrěć, bě ćežko. Nětko započina so modernizacija.
Dwaj wólbnej přechodaj běštej trěbnej, nětko je jasne, štó je nowa hłowa města.
Škodow dla wostanje móst na awtodróze 14 mjez Grottewitzom a Kołmaćicami wot 27. oktobra na njewěsty čas zawrjeny.
Nimale 250 k dispoziciji stejace płoniny za zasydlenje industrije a předewzaćow je aktualnje w swobodnym staće. Dosaha to?
Němska najwjetša solarna termijowa připrawa w Lipsku je nimale hotowa. Bórze so roły přepołoža, zo bychu je k dalnoćopłoće přizamknyli. Što budźe připrawa wot 2026 přinjesć?
Poprawom ma nowy sumowy cokorowy suweněr charakteristiske znamjo Werdauwa pokazać - tola mnozy widźa w tym něšto cyle druhe. To přinjese městu cyłozwjazkowu kedźbnosć.
Při Měrliwej rewoluciji 1989 hraješe tež město Plauen wažnu rólu. Tam bě prěnja wulkodemonstracija z něhdźe 15.000 ludźimi - dwaj dnjej do legendarneho demo w Lipsku.
Při Měrliwej rewoluciji 1989 hraješe tež město Plauen wažnu rólu. Tam bě prěnja wulkodemonstracija z něhdźe 15.000 ludźimi - dwaj dnjej do legendarneho demo w Lipsku.
Hodowny shopping njedźelu: Wjele městow w Sakskej čini to w adwentnym času z předawanskowotewrjenymi dnjemi móžne. Přehlad.
Hišće pjeć tydźenjow hač do starta: Štóž ma lóšt na hodownu atmosferu a job ma, namaka nětko w Drježdźanach wjele wotewrjenych městnow – wot předanje hač k logistice.
Wotchada z Leuna ma přichodnje něhdźe 100.000 Lipšćanskich domjacnosćow z ćopłotu zastarać. Roły za to so we wosebitych domach zhotowjeja a montažowe dodawaja.
W Rudnych horinach běža přihoty za zymny počas: Sněhowe płoty a połne składy sele maja so wo wěste dróhi starać.
Wot tutoho tydźenja nježórli so w Lipsku žana woda wjace z 30 zjawnych pitneje studnje. Tež w Kamjenicy je so zymska přestawka započała. Trochu dlěje móža sej Drježdźanjenjo swoju lačnosć ćěšić.
Z nazymu započina so lisćowa sezona. Štóž je za wotstronjenje a wotstronjenje lisća zamołwity, hdźe ma so prawje wotstronić a kotre poskitki w sakskich městach su.
Sperčace wotpadki na kromje puća, stare wobruče w lěsnych kruchach: Komuny maja w Sakskej z wotsadźenjom wotpadkow wojować. Kóšty wotstronjenja wotpadkow suměruja so.
Hač do lěta 2031 ma nowy Carolowy móst hotowy być. Při pytanju za planowanskimi běrowami, kotrež naćiski za nowotwar nadźěłaja, je prěnja kročel zdokonjana.
Z Georgiskeje pochadźaca awtorka Nino Haratischwili starosći so wo staw demokratije na zapadźe. Zakładny stołp budźe «njenapadnje» wobškodźeny.
9. oktobra spomina Lipsk kóžde lěto na měrliwu rewoluciju 1989. Tónraz steji wječor hišće wosebity podawk.
9. oktobra spomina Lipsk kóžde lěto na měrliwu rewoluciju 1989. Tónraz steji wječor hišće wosebity podawk.
Wjele lět je so wo pomniku na swobodźe a jednotnym pomniku w Lipsku wojowało, nětko ma woprawdźe přińć. Zakładny kamjeń połoži so na wosebitym datumje.
Nětko je puć za pěškow a kolesowarjow na woběmaj bokomaj Łobja zaso swobodny.
Před dobrymi 25 lětami zawrěchu štyri komuny zwjazk, kotryž namaka po cyłym Zwjazku kedźbnosć - mjez nimi Zhorjelc. Mjez wsami leža hač do 1.000 kilometrow. Jónu wob lěto zetkaja so partnerojo.
Před dobrymi 25 lětami zawrěchu štyri komuny zwjazk, kotryž namaka po cyłym Zwjazku kedźbnosć - mjez nimi Zhorjelc. Mjez wsami leža hač do 1.000 kilometrow. Jónu wob lěto zetkaja so partnerojo.
Prózdne kasy, marodne šule, skóncowane dróhi: Wuchodoněmscy wjesnjanosća bija alarm a pukotaja na spěšnu pomoc ze zwjazkoweho wosebiteho zamóženja. Prezident měšćanskeje zjězdy Jung napomina nimo toho reformy.
Móst bjez přizamknjenja a drohe kolesowarske barometry: Sakskej projektaj stejitej w nowej čornej knize dawkipłaćerskeho zwjazka. Što so kritizuje.
Nowy wyši měšćanosta za Kamjenc po 21 lětach: Michael Preuß přesadźi so z 73,4 procentami hłosow přećiwo swojemu konkurentej.
Žadyn kandidat njedocpě w prěnim wólbnym přechodźe absolutnu wjetšinu. Rozsud wo zastojnstwje wyšeho měšćanosty w Freibergu je nětko w druhim přechodźe.
Drježdźany ćahnu nuzowe borzdźidła: Eksplodowacych kóštow dla hroža 2026 zarězow pola młodźiny, kultury a sporta. Kak dźe dale?
Kaž Zhorjelc a Zgorzelec zhromadnje swoje dalnoćopłotne systemy přetwarić chcedźa – a čehodla je nowa spěchowanska zdźělenka po wyšim měšćanostu rozsudna za projekt.
Stajnje zaso dóńdźe přećiwo politikarjam k nadpadam abo zatrašenskim pospytam. Zakonska iniciatiwa ma so nětko z pomocu prawa wo wjace škita starać.
Bankowe dobropisy, hódnotowe papjery abo imobilije: W Sakskej so mjenje zamóženskich hódnotow zdźědźi. Štó profituje z milionow eurow z dźědźićela?
Lipsk smě najebać planowane deficity inwestować – pod krutymi napołožkami. Što krajna direkcija wuměnjenjow staji a kelko kredita dyrbi město přiwzać.
Po milionowych inwesticijach wotewri we Vogtlandskej nowy dožiwjenski muzej k rěčnej parlowej mušli a parlowinje swoje durje. Sakska kulturna ministerka Klepsch rěči wo «turistiskej swětłowni».
Składźišća čornoběłeho mustrowaneho insekta wostanje najprjedy lokalnje wobmjezowane. Strowotniski zarjad prosy Drježdźanjanow dale wo pomoc w boju přećiwo rozšěrjenju přenošowarja chorosće.
Sakske města a gmejny přiměrja lětsa na rekordny deficit. Starosć ma Sakski dźeń městow a gmejnow wosebje, hdyž dźe wo překročenje wěsteje marki.
Změny bydlenja přez klik a adresowe nalěpki w listowym kašćiku: Štož nowe online-přizjewjenje w Sakskej za wobydlerki a wobydlerjow woprawdźe změni.
Skónčnje swobodna jězba na terasowym pobrjohu: Po měsacach połnych wokołopućow a zatykanjow kule so wobchad zaso po Drježdźanskim starym měsće.
Kulturny statny minister Weimer widźi Kamjenicu jako swětej wotewrjene kreatiwne město. Štož kulturna stolica Europy 2025 za region a Europu widźomnuje čini.
Němski dźeń městow napomina k socialnym reformam a financielnemu wolóženju. Horco diskutowana tema pak ma prezident zwjazka Młodych při tym za nadzwukownu.
Rozsud je kruty: Lipsk budźe so w přichodnych měsacach při nowych inwesticijach wróćo dźeržeć. Přičina je financna njejasnosć, tak měšćanske zarjadnistwo.
IHK Lipsk warnuje: Mjenje wětrnikow móhli inwesticije wuborzdźić - a milinu za firmy a přetrjebarjow dróše sčinić.
Sakski burja su wulki dźěl swojich žnjejow zajěli. Na mnohich městnach steja nětko domchowanki. Najwjetši so we Wojerecach swjeći.
17 wsow steješe w krajnym wubědźowanju «Naša wjes ma přichod». Nětko dobyćerjo kruće steja. Prěnje myto dźe do wuchodnych Rudnych horin. Z tym su lawreaća dypkowali.
W juniju je měšćanska rada Oberwiesenthala wobzamknyła, sněhakowarski teritorij při Šmrěčniku priwatnemu inwestorej předać. Tola tón je njedawno nuzowy termin wotprajił.
Frakcija CDU widźi dojednanje při wosebitym zamóženju jako wažny krok. Ze žadanjom chce wona komunam napřećo přińć.
Plany wětrnikow knježerstwa storča na přihłosowanje a kritiku: Mjeztym zo komuny profituja, widźa Zeleni energijowu změnu wohroženu.
Sakske města a gmejny twarja na pjenjezy z wosebiteho zamóženja Zwjazka, zo bychu swoju infrastrukturu na prědnich mužow přinjesli. Při prašenju za rozdźělenjom z krajom su postupy.
Wjace pjenjez za gmejny, ale wyše kóšty za wobhospodarjerjow wětrnikow: Što to za energijowu změnu w swobodnym staće woznamjenja.