Prěni absolwenća studijneho předmjeta humana medicina w Kamjenicy
Sakska pyta nuznje za lěkarjemi w prowincy. Tohodla bu 2020 modelowy studijny směr za humanu medicinu w Kamjenicy zarjadowany. Nětko je teoretiski dźěl studija absolwowany.
Повідомлення завантажено...
Sakska pyta nuznje za lěkarjemi w prowincy. Tohodla bu 2020 modelowy studijny směr za humanu medicinu w Kamjenicy zarjadowany. Nětko je teoretiski dźěl studija absolwowany.
W Sakskej je mjenje pěstowarnjow a přistajenych dnjowych přebywanišćow hač lěto do toho. Ličba k dispoziciji stejacych hladanskich městnow je stupała. To pokazuja ličby statistiskeho krajneho zarjada.
3D-ćišć, Virtual Reality a KI: «Fabmobil» ma šulerjam digitalne swěty wotewrěć. Nětko eksistuje financna sykawa.
Šulerjo, starši a wučerjo dóstanu z Nataliju Bockowej nowu narěčensku partnerku při diskriminaciji abo mobbingu na sakskich šulach.
Hórniskej akademiji w Freibergu so prěni raz w swojich dołhich stawiznach wot žony nawjeduje. Što ma nowa rektorka w swojim hamtskim času wotmyslene?
Na sakskich wysokich šulach započinaja runje tysacy młodych ludźi studij. Kotre trendy uniwersity wobkedźbuja a kotre studijne předmjety su wosebje požadane.
Na sakskich wysokich šulach započinaja runje tysacy młodych ludźi studij. Kotre trendy uniwersity wobkedźbuja a kotre studijne předmjety su wosebje požadane.
We wučbnych tydźenjach dźěłaja sakscy wučerjo jasnje dlěje, hač bychu dyrbjeli. Wosebje wulke je poćežowanje při dźělnych časowych mocach.
Hrajersce wuknyć: To je zaměr iniciatiwy, kotraž zakładne šule w Němskej z towaršnymi hrami wuhotuje. W Sakskej so nětko dalše šule na programje wobdźěla.
Swobodny stat wabi we Vietnamje wo studowacych - a z tym potencielne dźěłowe mocy. Za to bu nowy zwjazowanski běrow wotewrjeny.
Němske šulske myto hódnoća zarjadnišća z wosebje dobrej kwalitu. Lětsa stej so dwě šuli ze Sakskeje z wuznamjenjenjemi wobmysliłoj.
Sakskeje pěstowarnje su nimale načolni jěcharjo při podźělu kwalifikowanych fachowcow. Cyłkownje wuchod jasnje lěpje steji.
Eksperća poručeja zakaz smartphona hač do dźesateho lětnika, tola kraje sadźeja na indiwidualne rozrisanja a wjace medijoweje kompetency na šulach.
Wjace studijnych městnow za wosebitych pedagogow, zhromadne wukubłanske chódby a digitalne rozrisanja: Zamołwići ministrojo z Durinskeje, Sakskeje a Saksko-Anhaltskeje chcedźa sylnišo za jedyn postronk ćahnyć.
Strowje žiwy być – ze stawizničkami, rjedźenkami a hrami: Drježdźanske pěstowarnje dóstanu wosebitu «pokładowu kistu» za wšědny dźeń.
Šulerjo w Sakskej móža bórze z KI wuknyć – a wučerjo dóstanu digitalnu podpěru. Što tči za chatbotom «Telli»?
Waldorfska šula, Montessori a Co. su prašane – tola spadowace šulerske ličby a bój wo młodych wučerjow stajeja před nowe wužadanja. Što to za staršich a wučerjow woznamjenja.
Wórša Staudinger startuje do swojeho druheho časa zastojnstwa jako rektorka Drježdźanskeje TECHY. Přichodne lěta su za wysoku šulu po jich měnjenju rozsudne.
Wona je hakle 21 a hižo europska mišterka: Anna Telle z Kamjenicy. Při EM powołanjow w Danskej njewotewzachu wobdźělnicy z Němskeje jenož w hladanju medalje.
Wjace hač 50 šulskich wjednikow w Sakskej je njewobsadźenych. Předsyda GEWja widźi přičinu we wysokim poćežowanju a krótkodobnych předpisach za šulske wjednistwa.
Je hižo nimale rutina: Sakska so tež lětsa w studiji Instituta Němskeho hospodarstwa zaso ke kubłanskemu dobyćerjej rozłožuje. Čehodla?
Wjace podpěry za dźěći w ćežkich situacijach: Wot julija 2026 profituja 20 sakskich pěstowarnjow z přidatneho personala a EU-pjenjez. Što to za swójby woznamjenja.
K šulskemu startej je policija w Sakskej přezcyłnje kontrolowała. Wosebje často je so přespěšne jězdźenje chłostało – a tež njedosahace zawěsćenja dźěći napadnychu.
Štóž na dyskalkuliju ćerpi, ma ćeže při wobjimje z ličbami a mnóstwami. W přerězku staj dwaj šulerjej na rjadownju potrjechenej. SPD chce jenakosć šansow polěpšić.
Sakske šule maja problemy kaž njedostatk wučerjow a wupad wučby. AfD dalši problem - Němska chorhoj pobrachuje.
Palucca wysoka šula za reju je jenož hladajo na swój załoženske datumy do lět přišła. W rejwanskich žurlach dźe jara žiwje - při klasiskej a modernej reji kaž tež improwizaciji.
Lěćo dźe na nachilenje, tola prawy wobchad z horcotu tež přichodnje tema wostanje. Zeleni w krajnym sejmje žadaja sej strategiju za škit horcoty w pěstowarnjach a šulach.
Wjace hač połojca personala na sakskich wysokich šulach su žony. Tola pola skupiny su wone podreprezentowane.
Na fachowej konferency diskutuja fachowcy a politika wo wobchadźenju ze šmóratkami na šulach. Nowe naprašowanje pokazuje, kak zakładne šule w Sakskej z tym wobchadźeja.